Zajistit uplatňování sankcí
Mají-li sankce dosáhnout svého účinku, musí být efektivně a pečlivě uplatňovány. Tento úkol leží v prvé řadě na bedrech členských států. Komise se jim snaží maximálně pomoci tím, že:
- pořádá pravidelná zasedání skupin odborníků na uplatňování sankcí, díky čemuž může být v kontaktu se všemi příslušnými orgány členských států
- v březnu 2022 zřídila pracovní skupinu „Freeze and Seize“, která zajišťuje lepší koordinaci zajišťování majetku ruských a běloruských občanů a subjektů
- vytvořila skupinu na vysoké úrovni, v jejímž čele stojí komisařka Mairead McGuinnessová a která umožňuje orgánům všech 27 členských států vyměňovat si informace jak mezi sebou, tak se zástupci evropského průmyslu a podniků
- pořádá ad hoc setkání zúčastněných stran, na nichž se poskytují pokyny a probíhají diskuse o uplatňování sankcí s hospodářskými subjekty.
EU koordinuje své sankce s dalšími významnými mezinárodními spojenci a partnery, jako jsou Spojené státy americké, Spojené království, Jižní Korea, Švýcarsko, Japonsko, Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Norsko, aby každá země přijímala co nejúčinnější opatření, která co nejlépe odpovídají charakteru jejich ekonomiky.
Zamezit obcházení sankcí
Obcházení sankcí EU je trestným činem. Aby Komise získala o těchto případech přehled, podniká tyto kroky:
- aktivuje své obchodní a celní služby, aby odhalovaly přesměrovávání obchodních toků z některých třetích zemí, které fungují jako možné vstupní brány do Ruska
- oslovuje třetí země, aby se s nimi dohodla na společném posuzování, porovnávání údajů a případně jednání o nápravných opatřeních
- shromažďuje informace o různých podobách obcházení sankcí ze soukromého sektoru, jakož i doporučení, jak tomu co nejlépe předcházet.
Součástí 11. balíčku sankcí přijatého 23. června 2023 je také nový nástroj EU, který má zabránit obcházení sankcí jurisdikcemi třetích zemí. Nástroj se zaměřuje na konkrétní vysoce rizikové zboží, které se prokazatelně dostává do Ruska přes třetí země, přestože se na něj vztahují sankce EU. Nástroj umožňuje EU zakázat vývoz tohoto zboží do zemí, které jsou využívány k obcházení unijních sankcí, a rovněž zakázat poskytování souvisejících služeb.
Seznam zboží a technologií, na něž se bude toto opatření vztahovat, bude sestaven pouze v případě, že nebude nalezeno žádné jiné řešení. To znamená úzkou spolupráci a dialog s každou z dotčených třetích zemí. Vždy poskytneme orgánům dané země příležitost reagovat na zjištění a závěry EU. Jedná se tedy o krajní opatření.
Zakročit proti obcházení sankcí nám dále umožnila řada jiných opatření:
Zavedli jsme zákaz tranzitu přes ruské území pro zboží dvojího užití a pokročilých technologií, jakož i střelných zbraní a materiálů souvisejících s leteckou dopravou. To znamená, že toto zboží již nemůže být při vývozu do třetích zemí přepravováno přes území Ruska.
Rovněž jsme hospodářským subjektům stanovili povinnost smluvně zakázat zpětný vývoz tohoto citlivého zboží do Ruska.
Zavedli jsme zákaz tranzitu určitého hospodářsky kritického zboží přes ruské území. To znamená, že toto zboží již nemůže být při vývozu do třetích zemí přepravováno přes území Ruska.
Zavedli jsme nové opatření, které bude od subjektů v EU vyžadovat, aby podávaly zprávy o určitých převodech finančních prostředků mimo EU. Bude se to týkat subjektů, které jsou z více než 40 % přímo či nepřímo vlastněny Rusy nebo subjekty usazenými v Rusku.
Komise spolu s členskými státy sestavuje přehled všech zmrazených aktiv ruské centrální banky držených v EU, aby zjistila, kde se nacházejí a jaká je jejich hodnota. To je obzvláště důležité pro případné využití ruského veřejného majetku k financování obnovy Ukrajiny.
Členské státy nahlásily Komisi více než 200 miliard eur aktiv ruské centrální banky imobilizovaných v rámci 10. balíčku sankcí.
EU poprvé požaduje, aby osoby uvedené na seznamu proaktivně informovaly příslušný vnitrostátní orgán o veškerém svém majetku spadajícím do jurisdikce EU. To pomůže zajistit mnohem účinnější vysledování a zmrazení majetku. Nesplnění této povinnosti (tj. pokud osoba na seznamu majetek neoznámí) bude považováno za porušení právních předpisů EU o sankcích s důsledky vyplývajícími z vnitrostátních právních předpisů každého členského státu, včetně předpisů trestněprávních.
Reagujeme tak na rostoucí složitost systémů, jejichž pomocí se lze sankcím vyhnout: vůči těmto pokusům musíme zůstat o krok napřed.
12. balíček sankcí oznámený 18. prosince 2023 zavádí zpřísnění povinnosti členských států aktivně sledovat majetek osob uvedených na sankčním seznamu, aby se předešlo případům porušování nebo obcházení sankcí, případně bylo možné je odhalovat.
EU zavedla nové kritérium pro zařazování osob na sankční seznam, které jí umožní postihovat ty, kdo usnadňují obcházení sankcí.
Dále bude možné ponechat na seznamu osob, jimž byl zmrazen majetek, i osoby zesnulé, aby nebylo možné toto opatření obcházet.
Komise předložila 2. prosince 2022 návrh na harmonizaci trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie. Jelikož ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje, je nanejvýš důležité, aby byla omezující opatření EU v plném rozsahu uplatňována a aby se jejich porušování nevyplácelo. V návrhu Komise jsou stanovena společná pravidla EU, díky nimž bude snazší vyšetřovat, stíhat a trestat porušování omezujících opatření ve všech členských státech.
Komise vytvořila novou funkci zvláštního mezinárodního vyslance pro uplatňování sankcí EU, jehož úkolem je zajistit kontinuální jednání na vysoké úrovni se třetími zeměmi, aby se zabránilo porušování a obcházení sankcí, které byly na Rusko od začátku války proti Ukrajině uvaleny. Vyslancem EU byl jmenován David O’Sullivan, bývalý generální tajemník Komise a vysoko postavený diplomat EU, který se tohoto úřadu ujal v lednu 2023.
Informace pro zainteresované strany
K zajištění informovanosti zúčastněných stran Komise
- zveřejnila stovky častých otázek týkajících se všech průmyslových odvětví dotčených sankcemi, jako jsou finance a bankovnictví, obchod a cla, energetika, zemědělství, doprava, veřejné zakázky v oblasti sdělovacích prostředků. Také vydala konkrétní pokyny k humanitárním otázkám. Komise vede pravidelné dialogy se zúčastněnými stranami z jednotlivých odvětví a spolupracuje s příslušnými vnitrostátními orgány, které mají na starosti uplatňování sankcí EU, vydávání povolení a stíhání porušení předpisů.
- zveřejňuje snadno přístupné a srozumitelné informace o dosud přijatých balíčcích sankcí. Mapa sankcí EU nabízí uživatelsky přívětivou prezentaci všech stávajících sankčních režimů, včetně osob, na něž se vztahují individuální sankce. Na internetu je také dostupný konsolidovaný seznam finančních sankcí, který zahrnuje všechny osoby, skupiny a subjekty, na něž se v rámci sankcí EU vztahuje zmrazení majetku a zákaz umožňovat jim přístup k finančním prostředkům a hospodářským zdrojům.
- zavedla nástroj pro oznamovatele, jehož prostřednictvím je možné anonymně nahlásit porušování sankcí. V rámci sankcí EU se nyní od členských států také požaduje, aby porušování sankcí považovaly za trestný čin.
- zřídila kontaktní místo na úrovni EU pro humanitární pomoc, kde humanitární organizace získají praktické informace o tom, jak podat žádost o humanitární výjimku ze sankcí EU.
- vytvořila ústřední kontaktní místo, které bude orgánům a hospodářským subjektům ze zemí mimo EU objasňovat působnost a uplatňování sankcí EU vůči Rusku, zejména v záležitostech souvisejících s potravinovým zabezpečením. Rovněž bude zajišťovat, aby tok zemědělsko-potravinářských produktů a hnojiv do těchto zemí nebyl sankcemi ovlivněn.