Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti

Evropská unie je pevně odhodlána zajistit, aby válečné zločiny spáchané na Ukrajině nezůstaly nepotrestány.

Zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, genocida a zločin agrese jsou považovány za nejzávažnější porušení mezinárodního práva, a proto se jim také říká mezinárodní zločiny.

Ukrajina již vyšetřuje více než 69 000 případů údajných mezinárodních zločinů. Existuje však podezření, že skutečný počet těchto zvěrstev je ještě vyšší.

Zločin agrese je obecně páchán nejvyšším politickým a vojenským vedením země proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiné země. Mezi trestné činy agrese patří invaze, vojenská okupace, anexe použitím síly, bombardování a vojenská blokáda přístavů. To vše bylo Ruskem spácháno.

Vzhledem k tomu, že Rusko jurisdikci Mezinárodního trestního soudu neuznává, navrhuje Evropská komise alternativní možnosti, jak zajistit, aby spravedlnost mohla být vykonána i u zločinu agrese.

Evropská komise i nadále podporuje činnost Mezinárodního trestního soudu a společně s mezinárodním společenstvím připravuje vytvoření tribunálu pro vyšetřování a stíhání zločinu agrese ze strany Ruska.

V zájmu snazší koordinace shromažďování důkazů Komise zřídila v Haagu Mezinárodní středisko pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině, začleněné do stávajícího společného vyšetřovacího týmu podporovaného Eurojustem. Středisko bude podporovat koordinaci vyšetřování a další shromažďování důkazů o válečných zločinech spáchaných na Ukrajině.

Evropská komise i nadále podporuje stávající mechanismy tím, že:

• od začátku invaze přispěla na fungování Mezinárodního trestního soudu více než 10 mil. eur
• přispěla na IT a další vybavení Generální prokuratury Ukrajiny částkou vyšší než 6 mil. eur
• přizpůsobila chod Eurojustu danému úkolu – díky pozměněnému nařízení o Eurojustu je tato agentura schopna v nové databázi bezpečně uchovávat a analyzovat důkazy týkající se mezinárodních zločinů
• podporuje Eurojust a Europol, které fungují jako koordinační centra pro vnitrostátní vyšetřování prováděná členskými státy EU
• koordinuje svou práci s mezinárodními partnery s cílem zajistit vyvozování odpovědnosti a globální reakci 

Rusko a ruští oligarchové musí Ukrajině nahradit škody, které jí způsobují.

V březnu 2022 po začátku ruské agrese vůči Ukrajině zřídila Evropská komise pracovní skupinu nazvanou „Freeze and Seize“, jejímž úkolem je zajistit lepší koordinaci sankcí EU vůči ruským a běloruským jednotlivcům a společnostem.

V rámci této pracovní skupiny, kterou řídí Evropská komise, mohou členské státy EU a evropské agentury Eurojust a Europol spolupracovat na identifikaci, zmrazení a pokud možno konfiskaci ruského majetku.

Členové pracovní skupiny úzce spolupracují s mezinárodními partnery, včetně ukrajinských a amerických orgánů. Na úrovni skupiny G7+ funguje pravidelná spolupráce s pracovní skupinou zaměřenou na ruské elity, prostředníky a oligarchy (REPO).

EU rovněž zavedla přísnější povinnosti týkající se zmrazení majetku. Dohodla se na novém kritériu pro zařazení na sankční seznam, které zahrne osoby, jež mají prospěch z nuceného převodu vlastnictví nebo kontroly nad ruskými dceřinými podniky společností z EU. Díky tomu nebude nikdo moci profitovat ze ztrát, které utrpí společnosti z EU, když jsou jejich dceřiné podniky násilně převzaty ruskými vlastníky či ruským vedením. 

S pomocí pracovní skupiny „Freeze a Seize“ zmrazily členské státy EU majetek ruských a běloruských oligarchů a společností v hodnotě přibližně 28 mld. eur.

V EU byla zmrazena aktiva ruské centrální banky v hodnotě zhruba 210 mld. eur.

EU se rozhodla použít zisky z imobilizovaného ruského majetku na podporu Ukrajiny. V závislosti na úrokových sazbách budou příjmy z těchto imobilizovaných aktiv pravděpodobně generovat ve prospěch Ukrajiny přibližně 2,5 až 3 mld. eur ročně. 

V červnu 2024 se vedoucí představitelé skupiny G7 rozhodli dát do konce roku 2024 k dispozici přibližně 50 miliard amerických dolarů ve formě úvěrů od členů skupiny G7 a aktivovat tak mimořádné příjmy z imobilizovaných ruských státních aktiv.

I když ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje, je nanejvýš důležité, aby sankce ze strany EU byly plně uplatňovány a jejich porušování se nevyplácelo. Snažíme se proto upevnit právo EU různými způsoby:

• posílit předpisy EU týkající se konfiskace a vymáhání majetku
• harmonizovat trestné činy a sankce za porušení omezujících opatření EU
• uložit všem osobám zařazeným na seznam sankcí EU povinnost zveřejnit svůj majetek v Unii

Cílem těchto opatření je zvýšit odrazující účinek sankcí EU a poskytnout členským státům právní nástroje pro konfiskaci většího počtu majetku, pokud jej lze spojit s trestnou činností.